Jak pěstovat orchideje? Kompletní průvodce

Je až s podivem, jak krásky z pralesů dobře prospívají v našich bytech. Pokud znáte základní nároky orchidejí, není péče o ně nikterak složitá. Důležité je vybrat si vhodný druh podle podmínek, které máte k dispozici. (Případně je podle možností upravit, pokud jste již zakoupili líbeznou orchidej z obchodu bez podrobnějších informací.)

Orchideje na okenním parapetu

V klasických celoročně vytápěných bytech se bude dařit těmto druhům orchidejí:

• Phalaenopsis neboli můrovec-  nádherně kvetoucí orchidej vhodná pro všechny začátečníky, nejodolnější z pěstovaných rodů
• Vanda  - například Vanda coerulea patří k nejatraktivnějším orchidejím, dobře snáší i slunce
• Někteří zástupci rodu Paphiopedila a Dendrobium

Tyto orchideje se cítí nejlépe při stále teplotě kolem 20°, která na noc poklesne jen velmi mírně. Ani v jejich domovině se teplota příliš nemění. Snesou samozřejmě i vyšší teplotu, ale jejich tropický původ rozhodně neznamená, že by jim svědčila výheň – rostou a kvetou po baldachýnem tropických pralesů, chráněné před spalujícím sluncem, při vyšší vzdušné  vlhkosti. Potřebují dostatek světla, ale nikoli přímé slunce. Podle toho je třeba zvážit jejich umístění. Nesvědčilo by jim také, pokud by jim přímo u netěsnícího okna táhnul na nohy studený vzduch.

Květy mezi nebem a zemí

Phalaenospsis, Vanda, Dendrobium a další orchideje jsou druhy epifytické. V přírodě rostou na větvích stromů a živiny spolu s vlhkostí přijímají vzdušnými kořeny, jež volně splývají v prostoru.   

Orchideje můžete epifyticky i pěstovat, pokud máte dostatek prostoru – větve (nebo i jiný podklad) je nejlepší umístit do terária či vitrínky, ve které lze udržovat vyšší vzdušnou vlhkost. Rostliny je také třeba dvakrát denně rosit. Kůra se obalí mechem či rašelinou a rostlina připevní neviditelným silonem – časem se pevně přichytí sama. Epifytický způsob je nezbytný u rodu Vanda, jež vytváří husté závěsy vzdušných kořenů. Podobně je na tom drobnější a méně náročná Ascocenda.

Poměrně nenáročný Phalaenopsis i další druhy lze úspěšně pěstovat i v květináčích, pokud mu poskytnete speciálnípropustný, vzdušný substrát s omezeným množstvím živin. Nádoba by neměla být příliš velká. Pokud se kořeny derou na povrch květináče, vůbec to nevadí, světlo a vzduch jim svědčí.  Díky tomu, že kořeny nepotřebují tmu,  můžete zvolit i efektní průhledné květináče.

Substrát pro epifytické orchideje

Aby prospívaly, musí být substrát vzdušný i přiměřeně kyselý. Ne všechny substráty prodávané jako speciální pro orchideje musí nutně vyhovovat. Měly by být připraveny z borky, případně v kombinaci s polystyrenem. Borka však může být příliš kyselá, pak se například proplachuje plavenou křídou. Podobně je tomu i u rašelinových substrátů, které jsou vhodné pro druhy s jemnějšími kořínky.

Tip pěstitele Martina Zouna: Chcete si připravit vlastní substrát? Po odkvětu zakoupené rostliny přesaďte do směsi nadrobno nalámané borové kůry, polystyrenu, dřevěného uhlí a kousků molitanu. Tento substrát je vhodný pro většinu pěstovaných druhů jakoDendrobium, Phalenopsis, Cattleya, Oncidium, Miltonia, Paphiopedilum a další.

Jak (ne) zalévat

Nejčastější chybou při péči o teplomilné orchideje bývá přelévání.  Vzhledem k epifytickému způsobu života vzdušné kořenům orchidejí  nesnášejí trvale vlhkou zeminu.  Následkem je nedostatek kyslíku, uhnívání kořenů a následné chřadnutí celé rostliny, a také napadení houbovými chorobami.

• Zásadní je také kvalita vody – orchideje potřebují měkkou, nejlépe dešťovou vodu.  Tvrdá jim škodí s postupujícím časem stále více, neboť dochází k hromadění solí.
• Ideální je, pokud máte možnost sbírat vodu dešťovou – ta jediná je pro rostliny opravdu přirozená.
• Pokud ji však k dispozici nemáte a z kohoutku vám neteče voda velmi měkká (či pouze přechodně tvrdá, již lze změkčit převařením), poslouží i voda destilovaná, kterou lze upravit přidáním hnojiva – pro trvalé zalévání jen velmi mírnou, stopovou koncentrací.

Orchideje, jež vyžadují zimní klid

Druhy pocházející z oblastí, kde jsou větší teplotní výkyvy (blíže k subtropickému pásu či ve vyšších nadmořských výškách) mají o trochu jiné nároky. Od jara do podzimu jim vyhovují podobné podmínky, jako teplomilným druhům, ale v zimě potřebují odpočinek při nižší teplotě, aby i nadále prospívaly  a kvetly. O kolik by tato teplota měla být nižší, záleží na konkrétním druhu.

Druhy, kterým v zimě vyhovuj teplota mezi 16-18°, stačí na podzim přemístit na okenní parapet v ložnici či na světlou chodbu. Pro ty, které potřebují teplot ještě nižší, je ideální chladná zimní zahrada. Zimní pokles teploty vyžadují například:

• Oncidium – kvete drobněji, ale bohatě, má křehké listy, rozmnožuje se pahlízami.
• Cambria –  hybrid s drobnějšími, ale bohatými květy snáší chlad lépe, nežli vedro.
• Cattleya – zimních 16° je pro ni spíše maximum nežli minimum, i když různé hybridy se v nárocích mohou lišit. Její květy jsou veliké a rozmanité, vytváří pahlízky.
• Cymbidium – orchidej s velmi trvanlivými a bohatými květy v zimě potřebuje nejlépe  15°, snese i teplot nižší (kolem 10°).
• Dendrobium – například Dendrobium nobile vyžaduje v zimě rovněž teploty kolem 15°.

Zemní orchideje

Ne všechny orchideje sídlí v korunách stromů. Některé koření v zemi, jak se na rostliny sluší a patří. Z toho plyne i odlišná péče o ně – květináč vyžadují a potřebují také hojnější zálivku.

• Substrát je vhodné udržovat mírně vlhký a jen občas jej nechat lehce proschnout.
• Měl by být také jemnější, nežli pro epifytické orchideje (pro něž je vlastně pouze náhradou za vzduch) nicméně musí být stále vzdušný a propustný, a rovněž s omezenou zásobou živin.

Mezi zemní orchideje patří například rod Cymbidium (člunatec), Masdevallia, někteří zástupci rodu Paphiopedilum, a take všechny u nás rostoucí orchideje – vstavače, jejichž květy jsou menší, ale rovněž krásné. Z přírody bohužel mizí, jsou ohrožené a chráněné.

Světlo ano, slunce ne

Jak pro epifytické, tak pro terestrické orchideje platí, že potřebují hodně světla, ale nikoli přímé sluneční paprsky. Ideální je proto východní či západní okno, na jižně orientovaném je třeba je přistínit. Mírní ranní či večerní slunce orchidejím neublíží, ale ostré polední jim doslova spaluje listy. Místo, kde se jim dostane co nejvíce rozptýleného světla, je ideální.

Opatrná výživa

Orchideje doplnění živin potřebují, je ale třeba postupovat opatrně. Ač kvetou přepychově, jsou od přírody skromné - pralesní půda ani vzduch živinami nehýří. Ve čtrnáctidenních intervalech od jara do podzimu přihnojujte speciálním hnojivem pro orchideje, nebo nejvýše pětinu běžné dávky hnojiva pro kvetoucí pokojové rostliny,  které ale nesmí obsahovat vápník.  

Pro nejkrásnější květy

Pokud budete pěstovat různé druhy kultivary, které rozkvétají v různých obdobích roku, můžete se z krásných květů těšit celoročně. Phalaenopsis má dokonce schopnost na jednom květním stvolu vykvétat dokonce opakovaně. Odkvetlý stonek proto neseřízněte celý, ale nejníže v jeho spodní třetině. Pod místem řezu často vyraší nový a kvetení se opakuje.

• Kvetení podporuje snížení běžné pokojové teploty o 5° během jednoho zimního měsíce, alespoň na noc, a to i u teplomilných orchidejí.
• Dobrým stimulem jsou i mírné noční poklesy teplot v létě, například při pobytu orchidejí venku – letnění velmi prospívá například rodům Cattleya a Cymbidium (opět pozor na slunce).
• V hnojivu nesmí chybět dostatek fosforu a draslíku.

Šlechtění orchidejí

Se současnou oblibou orchidejí jakožto pokojových rostlin souvisí nebývalý rozmach v jejich šlechtění, stál vznikají nové hybridy. Pro pěstitele je to příjemná skutečnost, neboť jsoušlechtěny k větší odolnosti vůči domácímu pěstování, bohatší a trvanlivější kvetení. Mnohé firmy nové orchideje dokonce šlechtí jako výrobní tajemnství a své objevy patentují.

Autorka článku:Jana Bucharová